7 Ostaš
Ostaš = hora u Police n. M. Řvn. 222. — O. = městečko zpustošené r. 1421. O. ležela na přívrší nade vsí ...

2 Nepřebraný
Nepřebraný, nicht durchgeklaubt. N. hrách, čočka. Us. — N. = nepřeberný, pře- brán býti nemohoucí. N. ...

2 Oliveta
Oliveta, y, f., hora olivetská, měla jm. od oliv, jimiž jako lesem pokryta byla. Sš. Mt. 279. Vz Olivetský. ...

10 Plachta
Plachta. A pouštěl p-ry dýmu (z úst) a plival. Zvon III. 141. — P., Reiterkappe, hora v Orlických horách. ...

2 Olivnice
Olivnice, e, f., hora olivetská u Jerusa- lema, der Oelberg. Večer pak chodíval no- covat na horu o-ci ...

7 Hercynský
Hercynský. H. hora = pohoří od pra- menů Dunaje až k Tatrám; někdy jen ně- které části její. Šf. Strž. ...

4 Vítkov
Vítkov, a, m., Witkow, ves u Písku. Vz Blk. Kfsk. 201., 1179. — V. = Žižkov, hora u Prahy (před rokem ...

1 Javorník
Javorník, a, m., babka, chroust, przník, der Maikäfer. — J., les javorový, javořina. — J., hora v Boleslavsku ...

10 Čantorije
Čantorije — báječná hora ve Slez., v níž sedí vojsko na koních připravené k boji za práva lidu Sbor. ...

7 Poromoniti
Poromoniti = zprchnouti, pomrholiti. Když má Baba (hora) kápku (je-li mračny zahalena), nedaždí-li, alespoň ...

4 Tabulový
Tabulový = tabulní, Tafel-. T. obraz, dílo, práce. Šp. T. sklo, svíčky, D., hora, tisk, barva. Nz. T. ...

6 Karlova
Karlova Hut, Karlshütten, ves u Be- rouna. — K. Hora, Monte Carlo, východně od Lukky. Auth. I. 3. vd. ...

8 Deštná
Deštná, é, ť., řeka v Orlickém pohoří, asi m. Desná = pravá, z pravé strany někam te- koucí. Od ní má ...

6 Kamzicí
Kamzicí, Gemsen-. K. kůže, usně, vz Kamzice; antilopa, Holub, stezka. Čech. Bs. 61. — K. Hora ...

8 Javor
Javor, nepřehlas. tvar. Gb. H. ml. I.102. — J., acer platanoides? Vz Krok 1895. 49. nn.— J., vrch ve ...

7 Plešivec
Plešivec, vz List. fil. XIII. 169. P. také hora u Jinec, u Horažďovic. Kv. 1884. 441., 540., 554., 556. ...

5 Zuňati
Zuňati = břečeti, zníti, V Bohuslavsku na Mor. Neor. Od zpevu, od veselých pesní, od húdby zuňácej. ...

8 Bezděz
Bezděz, e, podle Boleslav. Malá B. S. N. I. 679. Na B-zi. Pulk. 160. Novotvar: Bez- dězi. List. fil. ...

9 Bílý
Bílý. Bílá ako kvet, ako lalija, ako mlie- čko, ako sňach, ako húsatko. Zát. Pr. 65. a., 297. b. — B. ...

5 Zakriváňský
Zakriváňský Z našeho zakřiváňského Mnícha beží k severu do jeho prostriedku krajinská hranica. Phld. ...

7 Čáp
Čáp. Cf. Zbrt. 64., 65., Brm. II. 3. 367., nn., Mách. 155., Ott. V. 860. Pověry o něm vz v Mtc. XVI. ...

7 Okrúhlice
Okrúhlice, das Gerölle. Slov. Zvrchu sú o., pod nimi hlen. Orl. VIII. 211. — O., ves. Arch. II. 463. ...

4 Vítkův
Vítkův, ova, ovo. Vítkova hora, kteráž potom (po 1420. ) Žižkova n. Kalich sloula. Tk. TI. 279., IV. ...

6 1. Kněží
1. Kněží. Bž. 88., 107. K. hora u Karl. Týna. Krč., Čechy I. 190. — K. múď — brslen sprostý, brsnil, ...

2 Praděd, a, m
Praděd, a, m., pl. pradědové, der Ur- grossvater, Urahn, Uraltvater. V. P. (mój) zbi diva ...

6 Krušný
Krušný = pracně dobytý, trpký, nemilý atd. K. chvíle, zápas, Us. Pdl., súd, Výb. II. 13., doba. Pokr. ...

6 Nadloží
Nadloží, n. = hořejní díl lůžka květo- vého v terč rozšířeného, der Oberboden. Rst. 445., 103. — N. = ...

1 Milešov
Milešov, a, m., ves v Litoměřicku. Vz S. N. — Milešovská hora, Milešovka, y, f., homolitý vrch v litoměřickém ...

7 Skalka
Skalka, vinice u Smíchova u Klikovky hora u Hostomic, Krč.; vrch u Velké Bu- činy u Velvar; kopeček, ...

7 Osamocený
Osamocený; -en, a, o, vereinsamt, iso- lirt. O. hora, Stč. Zem. 541., bod, Vnč. 13., drát, Mj., zjev. ...

1 Beskyd
Beskyd, a, m.; hora na hranici mezi dvěma vyššími, přes kterou se chodí. Na Slov. Čásť Tater. Obyčejně ...

5 Čedičový
Čedičový. Č. tuf, Frč. G. 37., slepenec, Bř. N. 247., hora, láva, půda, pozemek, skupina, zelenokámen, ...

6 Fružská Hora
Fružská Hora (Fruška Gora) jest hor- naté, hustými lesy obrostlé, krásné zákoutí v Srjemu mezi Dunajem ...

10 Mnich
Mnich z kláštera uteklý nebo vyhnaný, žid křtěný a vlk chovaný všecko jedno- stejno. Zvon III. 55. M. ...

6 Lysý
Lysý. Sv. ruk. 313. Cf. Mkl. aL. 306., Mz. v List. fil. 1882. 224., Mkl. Etym. 177. Závidí 1. holému. ...

7 Osamotnělý
Osamotnělý. O. hora, dům, pohoří, Us. Pdl., tvary, Křn. 3. vd. 120, strom, Posp., odpor, Lpř. Dj. I. ...

9 Kloubec
Kloubec, bce, m. = nádobka na brus se- káčů. Kutná Hora. Kub. 152. Vz Toul. Uložil lístky do pytlíčků ...

7 Strmý
Strmý. Mkl Etym. 325. b. S. výše, pro- hlubina, Kká., hora, Čch., skála, Vrch., stezka, Nrd., sráz, stěna. ...

1 1. Dřevný
1. Dřevný (drevný), dřevní (drevní). D. červ, trh, kořen (= od dřeva, Holz-. ). Jg. — D. = lesnatý, ...

1 1. Hostín
1. Hostín, lépe Hostýn, Hostajnov, a, m., hora s kostelem na Moravě u Přerova (blíže Bystřice), kde Češi ...

10 Lisec
Lisec, sce, m. Múcha sedši lisci na ly- sinu jeho zlá hosti. Ezop. Baw 1536. L. rukú v hlavu vpeří. Ib. ...

8 Humburg
Humburg z: Hohenburg. Čerň. Př. 37. — H. = společný dvěma sousedům průchod a průhon mezi jejich zahradami ...

3 Šerhovna
Šerhovna, y, ť. = kde šer ha bydlí, bir- dovna, die Büttelei, Schergstube; šatlava, der Kerker, Arrest, ...

10 Hora
Hora Ant., probošt, nar. 1824. Sr. Zl. Pr. XXII. 70. a podob. — H. Fr. A., prof. a spis., nar. 1838. ...

10 Korymovo
Korymovo, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. Sr. Korynovo v II. Přisp. 119. ...

6 Hory
Hory = chorý. Slov. Bože, Bože, jakam hora, pošlice mi pro doktora. Sl. ps. 47. ...

1 Cinobrový
Cinobrový. C barva, hora. Zinnober-. Reš. — C. = červený jako cinobr, zinnober- roth. D. ...

2 Nahoru
Nahoru. N. vstáti. Kat. 1485. Zahrajte mi nahoru, ať se trochu napiju. Er. P. 361. Vz Hora. ...

3 Supí
Supí, od supa, Geier-. S. hora, Kyšperk, něm. Geiersberg. mě. v Žambersku. Tk. I. 362. Vz S. N., Tk. ...

1 Hostajnov
Hostajnov, a, m., hora blíže Přerova. Hostajnov jej imě (jest jí jméno). Rkk. 45. Vz Hostín. ...

3 Sinaj
Sinaj, e, m., hora v poušti arabské, na poloostrově u Rudého moře. Rk. — Sinaj- ský. ...

6 Horyčka
Horyčka, y, f. = malá hora. Ej hory, hory, dvě h-čky zelené. Sb. sl. ps. II. 1. 11. — H. = parno, vedro. ...

10 Jazvec
Jazvec, zevce, m., hora v Gemersku na Slov. Vz Sbor. slov. 1900. 153. ...

3 Rozpěra
Rozpěra, y, f., příčka u vozu. Boč. exc. Vz Rozpěrák. — R. v hora., tlaková příčka, die Druckspreize. ...

8 Poloma
Poloma, hora v Trenčan. Phľd. 1893. 520. — P., y, m. = šibal, kujon. Myjava. Phľd. 1895. 446. ...

7 1. Sloniti co kde
1. Sloniti co kde. Hora témě sloní v bož- ských výšinách. Kká. — komu v čem. Kdo mu v čem sloní. Kom. ...

5 Bučeti
Bučeti, Mkl. Etym. 24. — B. = pučeti, rozvíjeti se. Na Slov. Buče hora, buče a ten lesík nechce. Sl. ...

2 Opustěti
Opustěti, ěl, ění, spustnouti, öde werden, veröden. Hora opustěla. BO. Všeliká města opustěla sú. BO. ...

8 Horymír
Horymír. V VI. 341. u Horymír má býti Horův pseudonym H. Vinařovský m. Viua- řický. Prof. Hora v Plzni. ...

1 Blaník
Blaník, a, m. Hora v již. Čech. Jest v Blaníku (= dřímá). (Vz stran přísloví: Spaní). Č. Der Berg Blanik. ...

10 Hjag
Hjag, a, m., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. ...

10 Vodica
Vodica, e, f., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 133. ...

10 Rakovo
Rakovo, a, n., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. ...

10 Hlaviny
Hlaviny, hora v Gemeraku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. ...

10 Jamrichovo
Jamrichovo, a, n., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. ...

10 Cernek
Cernek, a, m., hora v Gemersku na Slov Sbor slov 1900 152 ...

10 Kjačková
Kjačková hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. ...

10 Kalištie
Kalištie, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. ...

3 Sitno
Sitno, a, n. = peklo. Slov. Hdk. V srdci mém jak v sitnu. Hdk. C. 324. — S., hora na Slov. ...

10 Gáliková
Gáliková, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1902. 152. ...

10 Prokopec
Prokopec, pce, m., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 166. ...

6 Dubná Hora
Dubná Hora, osada u Písku. — Dubná, údolí u Vrčené. BPk. ...

10 Dudkova
Dudkova, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. ...

10 Kýsová
Kýsová, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. ...

10 Priepadliska
Priepadliska, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. ...

10 Ždiarik
Ždiarik, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 19C0. 152. ...

10 Kýčov
Kýčov, a m., hora v Gemersku na Slov. Sbnr. slov. 1900. 102. ...

2 Na hoře
Na hoře, vz Hora, Dole. Na hoře (svrchu) psaný. Vác. XXVII. ...

5 Žižkov
Žižkov, a, m. = Žižkova hora, Žižkaberg u Prahy, dříve Vítkov. V. Vz Tk. IV. 747., VI. 308., S. N., Tk. ...

1 2. Hole
2. Hole, e, f., na Slov. = místo holé, bez křoví a stromův, zvl. hora taková, kde se stáda, pasou. ...

6 Lúbeň
Lúbeň, bně, f. = lúbina. Kde je hora s listnatými stromami, to sä volá 1. či lú- bina, kde je s ihličnatými, ...

1 Klek
Klek, a, m., kamenitá hora v chorvátské Hranici. — K., záliv moře adrijského v po- břeží dalmatském. ...

5 Bořina
Bořina. Na Poličsku. Kká. Pod b-nou zpěvem ožilou. Ntr. VI. 122. Pode vsí u bo- řinky se scházeli. Ehr. ...

1 2. Hořice, (ne
2. Hořice, (ne: Hořice, gt. Hořic, pl., po- něvadž jest to zdrobnělé jméno z hora), e, f., mě. v Čech., ...

6 Kumpletní
Kumpletní hodina, hora completorii, čas poslední hodiny večerní, zastr. Vz Kom- pleta, Hodina (dod.). ...

7 Babí
Babí Hora v Bezkyd. TI. M. 7. - B. list = jitrocel větší, plantago major. Skar. Babí souhvězdí, leto. ...

10 Čertov
Čertov, a, m. = hora v Blatnickom chotári na Slov. Mus. slov. VII. 21. ...

1 Krásná
Krásná, e, f., maď. Kraszna, mě. v Uhřích. Vz S. N. — Krásná hora, jm. místní. Us., Tk. III. 650. ...

7 Chocholouš
Chocholouš, e, chocholoušek, ška, m. = brkoslav. Vz Šír. Pt. — Chocholouš, hora v Písecku. ...

4 Triglav
Triglav, a, m., Tříhlav, v slov. bájesloví = Bůh s třemi hlavami (přijmi modly Slun- covy u Polabanů. ...

1 Kovový
Kovový. K. hora, Krab., důl, Jg., kyse- lina, Ja., míchanina, Presl, směs (slitina, smí- šenina), kysličník, ...

2 Nábytný
Nábytný, čehož nabyti možno, erwerblich. N. chléb. Novot. —N., k nabytí sloužící. Právo nábytné. Pr. ...

5 Alpa
Alpa, y, f. = hora, na Slov. hole, die Alpe. A. sněhová, die Schnee-, sečná, die Mäh-, vysoká, die Hoch-, ...

4 Vykopiti
Vykopiti, il, en, ení = kopy udělati, auf- häufeln. — se = vyvýšiti se, sich aufhäu- fen, sich erheben. ...

3 Rubisko
Rubisko, a, n., vymýtěný les v 1. a 2. roce, paseka; v 3. roce už se chytá seč, pak mladá hora n. les. ...

6 Doubravský
Doubravský. D. Hora u Teplic, Eichen- wald-. Vz Blk. Kfsk. 1299., S. N. Z D-ské Hory, vz Z Vřesovic Volf. ...

8 Buk
Buk. Suk, dub, buk (říkej rychle po sobě). CT. Tkč. Ako s buka spadol (náhle přišel). Slov. Phľd. 1894. ...

6 Lacha
Lacha, y, f., der Giessarm eines Flusses. Šp. — L. = hora Olymp. v Maced. Proch. Ž. M. 10. — L. = cár, ...

3 Skalnatý
Skalnatý, skal plný, kamenitý, klippig, felsig. Příp. -atý. Mkl. B. 184. S. hora, místo, j V., lom, Rkk., ...

1 Muncifaj
Muncifaj, e, m., z lat. mons fagi, Hora Buková, městečko u Slaného, u zámku Sme- čenského. Dříve se nazývalo: ...